Vývoj identifikace zvířat ve společnosti DeLaval

Až několik století nazpět můžeme v historii chovu zvířat vysledovat mnoho příkladů jejich identifikace.

V 18. a 19. století sloužila identifikace zvířat především k ochraně majetku: široce bylo rozšířené značkování, kdy byly zvířatům vypalovány značky, které označovaly příslušenství k určitému stádu a ke konkrétnímu majiteli. Metody a techniky se během tohoto dlouhého období neustále zdokonalovaly.

V první polovině 20. století se v označování zvířat začalo objevovat tetování a další jiné způsoby. Současně vznikaly různé národní a mezinárodní asociace a chovatelské nebo produkční organizace. Čím dál více přicházely do popředí požadavky na individuální identifikovatelnost: k dřívějšímu označení příslušnosti zvířat podle majitele vyvstala nutnost individuální identifikace zvířat z důvodu sledování a zaznamenávání nemocí a výsledků čím dál intenzivnější produkce a chovatelských zásahů.

Od 60-tých let se začaly vedle tradičního značení ve velké míře používat kovové nebo plastové ušní náušnice, tetování, značky na obojku nebo značkovače na končetinách nebo oháňce.

Začátkem 70-tých let byly v různých institucích v různých zemích vyvíjeny první elektronické systémy identifikace zvířat. První "pionýrské" systémy byly vyráběny z tradičních komponentů a byly připevňovány na obojky krav.

Společnost DeLaval se se svým vývojem vlastních řešení pohybuje na tomto trhu již více jak 25 let. Identifikace jednotlivých zvířat může být použita u krav, ovcí, koz a buvolů. B-transpondéry s dlouhou životností společnosti DeLaval lze použít v systémech dojení při registraci nádojů mléka, v systémech krmení pro přesné dávkování koncentrovaného krmiva a při třídění krav.

V roce 1977 se DeLaval (v té době Alfa Laval Agri) poprvé objevila na trhu s elektronickým systémem individuálního krmení koncentrovaného krmiva pomocí transponderů. Jednalo se o systém Harper. Zde nebyla dosud součástí identifikace jednotlivých krav, transponder řídil pouze dávkování krmiva. Všechna nastavení bylo možné provést na transponderu.

V roce 1979 byl představen systém krmení AlfaFeed 1, první počítačový systém, kde se „A-transponder” v tomto procesorem řízeném systému krmení používal výhradně k identifikaci krav.

V 80-tých letech se v průmyslu objevily speciální integrované obvody, díky kterým se také snížila velikost transponderů.

Společnost DeLaval (Alfa Laval Agri) představila nový systém krmení, nazvaný AlfaFeed 2, v roce 1984, kdy se v krmných boxech použily pro přesné dávkování krmiva různé typy „B-transponderů”.

V roce 1986 uvedla Delaval na trh poprvé portálovou identifikační anténu na dojírně a společně s tím i systém měřiče mléka AlfaYield.

V roce 1989 byl DeLaval transponder upraven a byla spuštěna výroba transponderů s novým tvarem. V tomto roce se dokonce objevil nový procesor krmení, nazvaný AlfaFeed Master. Design, tvar a displej tohoto procesoru se staly předchůdci dnešního ALPRO procesoru. Od  90-tých let provádí oficiální organizace – dobře známá ICAR – testování systémů identifikace a registrace zvířat, aby byla zajištěna kontrola přesunů zvířat od jejich narození až po porážku na jatkách. Na trhu se objevuje čím dál více různých elektronických identifikačních systémů, injekčních transponderů, elektronických ušních známek a bolusových transponderů.

Společnost DeLaval vyvinula v roce 1990 systém identifikace na dojírně, která sloužila pro přesnou registraci nádoje mléka.

V roce 1991 si začal svoji cestu světem razit ALPRO systém. Tento systém čtvrté generace používá nově inovované B-transpondery. Díky systému ALPRO nabízí DeLaval svým uživatelům kompletní systém řízení stáda: v současnosti představuje systém řízení stáda ALPRO stavebnicové uspořádání, které zahrnuje systém krmení, dojení, třídící branku a systém aktivity pro zjišťování říje krav.

V roce 1992 začíná DeLaval prodávat napájecí automaty pro telata společně se systémem identifikace, který byl vyvinutý právě pro tato zařízení.

V roce 1995 rozšiřuje společnost DeLaval ALPRO systém o automatickou dělicí branku pro krávy.

V roce 1954 ve Filadelfii (USA) vynalezli a vyvíjeli detektor říje, který se stal předchůdcem dnešních detektorů. První generace pedometrů byla na trhu dostupná asi 10 let po jejich objevení.

V roce 1998 představila společnost DeLaval měřič aktivity, který slouží ke zjišťování říje. Jedná se o jedno z nejúspěšnějších a nejspolehlivějších zařízení. Byl to první systém na světě, který odesílá údaje každé jednotlivé krávy pomocí radiofrekvenčního přenosu. 

Společnost Delaval uvedla na trh také elektronické ušní známky pro ovce a kozy. To bylo v roce 2000. Po několika letech, od roku 2005, nabízí DeLaval elektronické ISO ušní visačky pro napájecí automaty pro telata.

Je stále více ušních visaček s manuálními čárovými kódy nebo bez těchto kódů. Za nimi následuje RFID elektronická identifikace zvířat podle standardů ISO, která je také možná společně s nebo bez běžné ušní visačky.

V mnoha zemích EU je povinná elektronická identifikace pro ovce a kozy. Ve Španělsku a Itálii se tento systém již používá. Existuje mnoho různých technologií elektronické ISO identifikace. Jedná se např. o elektronické ušní visačky, elektronické bolusy nebo implantovatelné elektronické „čipy”. Každý typ může představovat buď poloduplexní (HDX) nebo plně duplexní (FDX) systém.

Jako odpověď na nové výzvy vyvinula společnost DeLaval vlastní systém antény ISO identifikace, který lze použít na jakýkoliv typ dojírny. Nová anténa multičtečky aktivuje a snímá pasivní ISO transpondery malé velikosti v elektromagnetickém rozsahu s vyšší úrovní energie ve srovnání s anténou portálové čtečky, která je kompatibilní k běžným B-transponderům o velké velikosti.  

 

Aby dostála současným požadavkům, společnost Delaval svůj systém identifikace společně se systémem řízení stáda neustále zdokonaluje. V roce 2014 byla inovována anténa multičtečky na menší velikost antény portálové čtečky IRW (snímání při průchodu).

V roce 2007 byla představena ruční čtečka. Tento nástroj obsahuje velkou paměť, která umožňuje snadnější snímání ISO RFID transponderů, ale také B-transponderů a bolusových transponderů.  Lze ji použít kdekoliv a v jakémkoliv systému: kráva může být snímána z velké délky, i když je mezi ostatními zvířaty.

Směr vývoje systému řízení stáda je čím dál více určován na základě údajů a informací, které získáváme od zvířat. Kapacita a rychlost paměti řídící jednotky se neustále zvyšuje. Na řídící jednotky je kladen základní požadavek, aby pracovaly nepřetržitě 24 hodin denně po mnoho let. ALPRO procesor tomuto požadavku zcela vyhovuje: jeho spolehlivost je ve srovnání s běžnými počítači zcela bezkonkurenční. 

Každý výrobce - stejně jako DeLaval - si pečlivě střeží, jaké vývojové trendy a produkty se v nadcházejících letech v oblasti identifikace zvířat a řízení stáda objeví. Nicméně jedna věc je jistá: identifikace, stále přesnější sledování zvířat od narození až po porážku nebo talíř zákazníků nabývá v bezpečné produkci potravin čím dál většího významu. Předpisy k bezpečnosti potravin a zákony v EU jsou stále přísnější.

Pro dohledatelnost potravin živočišného původu, jako je mléko, maso, vejce atd... se možná budou již v nedaleké budoucnosti k identifikaci zvířat používat vedle elektronické identifikace také molekulární markéry DNA.

At DeLaval we use cookies to make your website experience better. You can change your web browser settings if you do not allow cookies or do not want cookies to be saved. Read more about how DeLaval handles cookies. I have read and accepted the information on how DeLaval handles cookies.