DeLaval systém řízení stáda v kontrole produktivní délky života dojnic

Průměrná délka produkčního života dojnic v intenzivních chovech se celosvětově snižuje na průměr 2,4 laktace, jak je tomu např. v USA a v Dánsku. Kratší délka produkčního života je zejména výsledkem toho, co bylo považováno za ekonomické rozhodnutí z pohledu ziskovosti. Nicméně mnohem více je zkrácení délky života krav výsledkem nedobrovolné brakace z důvodu špatného zdravotního stavu nebo reprodukčních problémů. To může vést nejen k nižší ziskovosti, ale týká se to také spotřebitelů, kteří se stále více zajímají o otázky týkající se pohody zvířat.

Doba trvání nádoje (LDY) jako indikátor výkonnosti

Místo zaměření se pouze na nádoj mléka za laktaci může být přínosné přemýšlet nad parametrem objemu mléka vyprodukovaného během celého produkčního života dojnice. Celoživotní nádoj (LDY), tzn. nádoj za den od narození do brakace, lze použít jako obecný ukazatel technického výkonu na farmě, který průměruje celkovou produkci mléka na každý den po celou dobu života dané krávy. Krávy, které začínají dojit v raném věku, mají krátký interval otelení a jsou dostatečně zdravé na to, aby produkovaly několik laktací, budou mít mnohem vyšší LDY než ty krávy, které se poprvé otelily ve starším věku, znovu rychle nezabřezly a nevyznačují se příliš velkou dlouhověkostí. Vysoce užitková dojnice, která se z důvodu špatného zdravotního stavu nebo neplodnosti nedožije třetí laktace, má nižší hodnotu LDY než kráva, která má sice nižší průměrný nádoj mléka na den, ale je již na páté laktaci.

Čtyři faktory, které je třeba vzít v potaz při výpočtu celoživotního nádoje:

  • nádoj mléka
  • stáří při prvním otelení
  • interval otelení/délka laktace a
  • nedobrovolné brakace/počet laktací.

Startovací čárou pro zlepšení ukazatele celoživotního nádoje je snížení věku při prvním otelení. Stáří při prvním otelení nad 25 měsíců má negativní vliv na celoživotní užitkovost, váže nadměrný kapitál a zvyšuje celkovou uhlíkovou stopu farmy. Cílem je dosáhnout prvního otelení ve věku 24 měsíců a díky dobrému odchovu mladého dobytka je tedy možné inseminovat jalovice v průměrném stáří 14 - 15 měsíců. Nicméně pro monitorování optimálního růstu je vždy důležité sledovat výšku a tělesnou hmotnost jalovic. Mladá jalovice musí v době první inseminace dosáhnout nejméně 70-ti procent hmotnosti, jakou bude mít při otelení Jako prevence před problémy při otelení je nanejvýše důležité, aby byly jalovice dobře vyvinuté. Mladá jalovice musí v době první inseminace dosáhnout nejméně 70-ti procent hmotnosti, jakou bude mít při otelení. Optimální doba první inseminace závisí více na tělesné hmotnosti než na stáří. Některé jalovice mohou dosáhnout požadované hmotnosti ve 14-ti měsících, jiné mohou stejné hmotnosti dosáhnout v 16-ti měsících stáří.

Další otázkou, která se často přehlíží, je zaznamenávání nedobrovolných brakací. Jestliže si neděláte záznamy, nemůžete dobře řídit. Proto je důležité mít přehled o všech kravách, které opustily stádo z důvodu kulhavosti, mastitid, reprodukčních problémů nebo jiné nemoci. Shromažďování těchto informací vám umožní zaměřit svoji pozornost na problematické oblasti a časem vám může změnit způsob myšlení, kdy se nebudete soustředit pouze na užitkovost za laktaci.

Na tomto místě je nutné zmínit program řízení stáda ALPRO Windows, kde se výše zmíněné brakace zaznamenávají a všechny důležité údaje o brakovaných kravách ukládají. Statistika brakace sumarizuje důvod brakace, dobu brakace, kdo o brakaci rozhodl atd... ALPRO vypočítává interval otelení a stáří při první inseminaci a také ukazuje průměrné hodnoty za celé stádo.

Systémy řízení stáda společnosti DeLaval zaznamenávají údaje o dojení každé krávy v každé směně dojení, a to od prvního podojení až do její brakace. Tyto údaje o nádoji mléka mohou společně s dalšími informacemi, jako jsou údaje o reprodukci a zdravotním stavu v sestavách řízení stáda, pomoci chovatelům provádět správná rozhodnutí ve správný čas.

DeLaval systém detekce říje může také pomoci při zkrácení počtu dní do zabřeznutí a tím pádem i intervalu otelení a zvýšit tak efektivitu inseminací. Nakonec mohou všechny tyto faktory zvýšit celoživotní produkci krav. Pomocí systému měření aktivity mohou chovatelé inseminovat krávy ve správný čas a mohou také snížit celkové náklady na inseminaci, protože systém aktivity ALPRO dokáže upozornit, že je na inseminaci již příliš pozdě.

LDY není ukazatel ziskovosti, protože farmář dojící své krávy po mnoho laktací, může např. utratit jmění za účty veterináři, nýbrž je velmi dobrým ukazatelem výkonnosti. A posouvá do středu pozornosti zdravotní stav a plodnost.

Náklady na nedobrovolnou brakaci

Udržení zdravé krávy ve stádě pro další laktaci místo její brakace zvyšuje v závislosti na dané situaci její hodnotu LDY až o dva litry. Další laktace navíc zvyšuje návratnost za vložené prostředky na odchov (15-20% z celkových nákladů ve vztahu k produkci mléka). V USA se nedobrovolné ztráty krav v rané laktaci odhadují v nákladech na 500$ až 600$ na krávu, a to se jedná pouze o špičku ledovce. Výskyt skrytých nemocí je mnohem vyšší než to, co je vidět z podílu brakace.

Charlotte Hallén Sandgren, veterinářka a ředitelka divize rozvoje mléčných farem při DeLaval International se jako vedoucí národního projektu programu zdravotního stavu švédských dojných krav zabývala po mnoho let vedle jiného i zdravotním stavem a welfarem zvířat. Stále více je znepokojena snižující se průměrnou délkou produkčního života dojných krav. Jedná se o plýtvání zdroji, kdy dochází k velkým investicím do odchovu telete a potom k jeho ztrátě předtím, než může z důvodu produkčních nemocí nebo nevhodného stájového prostředí dosáhnout jako dojnice vrcholu své produktivity.

"Je mnohem ekonomičtější udržet zvířata v dobrém zdravotním stavu, abychom mohli rozhodovat, kterou krávu brakovat a kdy, a ne odchovávat a zavádět do stáda všechny jalovice bez ohledu na jejich potenciál"

Zaměřit se na dojnice a jejich prostředí

Znepokojení nad problematikou ziskovostí mléčných farem a welfarem zvířat vedl k závazku společnosti DeLaval uspořádat na toto téma konferenci, která se konala v roce 2014 v její centrále v Tumbě.

"Existuje mnoho znalostí a zkušeností ukazující na potřebu holistického (celostního) přístupu. Nastal čas dát dojnici a její prostředí do centra pozornosti a dát dohromady lidi z různých koutů světa a z různých vědních oborů, aby se mohli navzájem od sebe učit. Závěry potom můžeme nabídnout farmářům, kteří mohou tyto zkušenosti využít na své farmě".

 "Chceme se [DeLaval] ujistit, že víme, co je důležité, co je pro krávu a chovatele to nejlepší. Díky odborné znalosti víme, jak co nejlépe při zlepšování ziskovosti farmy pomoci".

At DeLaval we use cookies to make your website experience better. You can change your web browser settings if you do not allow cookies or do not want cookies to be saved. Read more about how DeLaval handles cookies. I have read and accepted the information on how DeLaval handles cookies.